Toulavá kamera na zámku Stekník, vysíláno 5.7. 2009

Reportáž můžete shlédnout na:
http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1785

aktivní odkaz také na:

http://uloz.to/2167127/toulava-kamera-zamek-steknik.avi

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...


Stekník je, v tom dobrém slova smyslu, tak trochu „ospalé hnízdo“. Zdejší klidnou venkovskou atmosféru tak ocení hlavně ti, kdož si chtějí odpočinout od davů turistů. Na druhou stranu tady ale nečekejte stánky s občerstvením, hlídané parkoviště nebo hotel.

Cesta do Stekníku se ovšem rozhodně vyplatí, protože zámecký areál nabízí klid k procházce i posezení pod staletými stromy v zahradě. My jsme tu natáčeli za krásného počasí, kdy byly terasy prohřáté sluncem a z trávníků voněly bylinky. Prostě venkovský obrázek se vším všudy. Unikátní terasová zahrada trpěla od samého začátku nedostatkem vody, což je cítit dodnes. V kraji kolem Žatce málo prší a s vodou se tady vždycky šetřilo. Třeba do zámecké studny byla voda přiváděna z okolních strání, protože měla příliš slabý pramen.

Paní kastelánka má návštěvníky ráda, i když jim může ukázat jen kapli a park. Prohlídky jsou možné každý pracovní den od osmi ráno do čtyř odpoledne. Když budete chtít přijet o víkendu nebo se chcete na Stekníku vzít, měli byste předem zavolat.

Na skutečné vzkříšení zámek stále ještě čeká. V jeho interiérech není žádné vybavení a krásnou výmalbu salonů zakrývají pozdější přemalby. O to větší prostor má lidská fantazie a příběhy o podzemních chodbách a léčivých pramenech dostávají zvláštní tajemnou příchuť.

O stavebním vývoji areálu jsme mluvili v reportáži. Dodnes je zřejmé, že jeho stavebníci Kulhánkové z Klaudensteina patřili ve druhé polovině 18. století ke zdejší honoraci a neměli asi hluboko do kapsy. S touto etapou je spojen hlavně Jan František svobodný pána z Klaudensteina, který se podle testamentu své tety Marie Klary, psal také z Podpusche a Nového Sedla. Původně měšťanský rod Kulhánků časem povýšil až do hraběcího stavu a své postavení ještě posílil spojením s významnou hraběcí rodinou Hohenembsů.

Žádné historky o strašidlech nebo ukrytých pokladech se ke Stekníku nepojí. Skutečným klenotem jsou ale zmíněné fresky, které v letech 1767 – 1769 pokryly stěny a stropy sala terreny, reprezentačního sálu i kaple. Kvalitní iluzivní malbou byly tehdy opatřeny také zdi salonů prvního patra. Bohužel, jejich renovaci brzdí obvyklý problém - peníze. Jednou by měly být obytné a reprezentační místnosti přístupné veřejnosti.

Jejich vybavení se nachází na jiných zámcích a v depozitářích, a může se tedy do Stekníku zase vrátit. Prozatím je zpátky alespoň vybavení kaple a vzácné varhany od nepomyšlského varhanáře Ferdinanda Müllera. Pocházejí z roku 1772 a barona Kulhánka přišly na 235 zlatých. Dnes jsou po kompletní opravě a už jen čekají na dokončení výmalby kaple, aby se mohly opět vrátit na kůr. Zachovaly se i původní lavice a obrazy.

Asi nejpohodlněji se do Stekníku dostanete autem a přímými autobusy z Žatce a Loun. Pokud ale chcete udělat něco pro své zdraví, jeďte raději vlakem do Lišan u Žatce či Dolejší Hůrky a odtud pokračujte pěšky nebo na kole.

V okolí bych doporučil třeba návštěvu muzea chmele v Žatci nebo nedalekého barokního zámku Líčkov s historickými interiéry, galerií malíře Oskara Brázdy a kaplí sv. Anny se zařízením ze druhé poloviny 18. století. Zámek je v soukromých rukou paní Marie Brázdové, které byl v roce 1992 navrácen v restituci. (více)

Možnost komerčního využití zámecké zahrady pro rok 2012

Národní památkový ústav
Územní odborné pracoviště v Ú/L
Správa státního zámku Stekník
nabízí:možnost komerčně využít prostor zámecké zahrady ke konání kulturních akcí, firemních setkání a podobných akcí pro rok 2012.
Termíny vhodné k využití zámeckých prostor (exteriéru) v rámci kulturně-společenských akcí:

květen - září.



Ceny za pronájem prostor se stanovují dohodou a celková cena zahrnuje: minimální cenu pronájmu prostoru, cenu sjednaných služeb a cenu spotřebovaných energií. Ceny zohledňují zda je akce jednorázová či dlouhodobá, standardní či nestandardní, rozlišují prezentační, kulturní a komerční charakter akcí.

Bližší informace u správy st. zámku: na tel. č. 723086011
Mgr. Zajíčková
kastelánka


(více)

O historii zámku

Dějiny obce a zámku Stekník


Dějiny lokality


Ves Stekník, nacházející se asi 6 km východně od Žatce se poprvé připomíná v roce 1389, kdy je toto místní jméno uváděno ve formě „Vzteklník“ nebo „Vzteklinec“. V 16. stol. byla označována jako „Steklník“, pozdější německý tvar tohoto toponyma se ustálil ve formě „Steknitz“, zatímco česká forma v dnešním „Stekník“.

Obec je v současné době jedinou vesnickou památkovou zónou okresu Louny. Příslušný statut získala vyhláškou MK ČR č. 249/95 z 22. září 1995. Dominantou vesnice je zámek, stojící při západním okraji obce. Cesta k zámku vede vesnicí, na jejíž návsi jsou zachovány bohatě zdobené brány selských statků.Stavitelé těchto statků, si nepochybně brali vzor z barokních zámeckých portálů.



Dějiny objektu


Z písemných pramenů se dozvídáme, že na místě dnešního zámku stávalo opevněné panské sídlo či tvrz až v době kolem roku 1600, když se Stekník stal samostatným statkem rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic, která v těchto končinách vlastnila také statek Lipno.

Ke stavebním úpravám došlo během druhé poloviny 17. století, poté co se Stekník v roce 1681 stal základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin a to Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout budovy starého dvora i obytná stavení panského sídla a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze, k níž došlo ve 2. pol. 18. století, kdy získal dodnes zachovanou, rokokovou podobu. S touto etapou je spojeno jméno Jana Františka svobodného pána z Klaudensteina, který se podle testamentu své tety Marie Klary, psal také z Podpusche a Nového Sedla. Roku 1772 povýšil rod do hraběcího stavu. Stekník držel od r. 1760 a svůj stav ještě posílil spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou z Hohenembs r. 1775). K nejradikálnější změně při této přestavbě patří: vložení rondelu s balkonem do středu hlavní budovy a novostavba zámecké kaple k uctění Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Naznačenému datování přestavby zámku odpovídají také čtyři zachované pozdně barokní plastiky, které původně lemovaly cestu mezi steknickým zámkem a barokní sýpkou. Z roku 1766 pochází sochy sv. Floriána a Panny Marie (Immaculata), o rok později je datována plastika sv. Jana Křtitele, zatímco socha jednoho ze zemských patronů, sv. Jana Nepomuckého, je určena do roku 1778. Všechny dnes zdobí prostor před zámeckou kaplí, kam byly v novější době přeneseny. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady. Ta byla vybudována na západním a jižním svahu při zámku, jako odpočinková, podle vzoru barokních italských zahrad. Od okolí byla oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. Do stejného chronologického kontextu náleží ještě také: dnes poničená kaplička, vystavěná asi 200 metrů od zámku nad pramenem minerální vody, kterému byly přičítány léčivé až zázračné účinky (ve 20. létech 19. století však nebyl již tento pramen užíván) a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce.

Roku 1796 prodal Jan František Kulhánek z Klaudensteina Stekník, rytíři Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1840. Poté přešel dědičně v držbu rodiny Hennetů. Judr. Leopold sv. pán z Hennetu prodal statek v r. 1907 skrz centrální direkci firmě Hielle a Dittrich v Praze, Fridrichu Gimbelovi. Po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu. Po celou první polovinu 19. století zámek nezaznamenal kromě úprav interiérů, podstatnějších změn.V roce 1913 bylo započato s opravou starého dřevěného vodovodu výměnou za kovový (voda tehdy byla přiváděna do zámecké studny z nedalekých “strání nad zámkem“, jelikož měla velmi slabý přítok vody). Poslední majitel zámku pan G. Déteindre k velkostatku Stekník přikoupil ještě pozemky v nedalekých Strkovicích. První pozemkovou reformou po vzniku ČSR nebyl majetek příliš zmenšen, neboť mu i po ní zůstalo 179 ha půdy. Potomci Grolda Détéindre potom drželi velkostatek Stekník až do r. 1945. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován, půda rozparcelována a zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů. Na základě „Smlouvy o převodu práva hospodaření“ mezi Národní galerií v Praze a Památkovým ústavem v Ústí nad Labem, uzavřené ve dnech 15. a 28. května 1996, schválené MK ČR, zámek získal Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje dosud.



K výzdobě


Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina, z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767 – 1769. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu.V téže době se urbanistické pozornosti dostalo také celému bezprostřednímu okolí zámku, jak o tom svědčí původní výzdoba přístupové komunikace sochami, přestavba vrchnostenského dvora (čp. 9) i rozšíření panské sýpky. Vznikla tak ojedinělá krajinářská kompozice v duchu barokního souborného díla tzv. "Gesamtkunstwerku".




V současné době je budova zámku Stekník pro veřejnost ještě uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce.

Veřejnosti je umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple. 



(více)

Terasovitá zahrada a její výzdoba

Zahradní terasy byly vybudovány v průběhu 2. stavební etapy (70. léta 18. století) na svazích po západní a jižní straně zámku.Jedná se o styl italské barokní zahrady, jehož základem je ústřední osa, tvořená hlavní cestou, zpravidla směřovanou na střed zahradního průčelí. Zahrada položená na této ose mohla probíhat v různých úrovních terénu, vyrovnávací terasy zpevnily zídky se širokými schodišti. Zahrada rozšiřovala obytnou plochu zámku. Bývala zakládána na nepříliš velké ploše s poměrně hojnými kratochvilnými stavbami – právě terasy s umělou i uměleckou výzdobou, gloriety, salla tereny a další umělá i umělecká díla určovaly její výsledný vzhled. Živé rostliny nehrály v italské zahradě tolik významnou roli, i když byli pochopitelně také nezbytné. Cenila se však více jejich přirozená podoba hlavně v dálkových průhledech. Boční partery často zdobily střihem tvarované stále zelené keře, brodérie a později treláže s popínavými rostlinami. Na schodištích bývaly umístěny nádoby s cizokrajnými keři. V naší zahradě, kromě výše zmíněných charakteristik, najdete různá intimní zákoutí, odpočinkové vedlejší terasy( což s sebou jistě přineslo zjemnělé období rokoka). (více)

kontakty

Spravovatel objektu:

 Národní památkový ústav - Územní odborné pracoviště  v Ú/L

                       Správa státního zámku Stekník

 

Mgr. Jana Zajíčková (kastelánka)

kontakt: t. 723 086 011, zajickova@usti.npu.cz 

V současné době je budova zámku Stekník pro veřejnost ještě uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce. Veřejnosti je umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple. Prohlídka probíhá samostatně.

Prohlídky jsou možné v pracovních dnech v sezóně od dubna - října:

Zámek ještě nemá klasickou provozní otevírací dobu pro veřejnost a to z personálních důvodů.

PO – Pá od 10:00 – 16:00,

SO–NE (jen po předchozí telefonické domluvě a pouze pro skupinu 5 a více osob, není-li uvedeno jinak, například kulturní akce, atd... ) tel. 723 086 011

Možnost prohlídek s kastelánkou pro objednané skupiny 5 a více osob. 

DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ SPRÁVA SZ STEKNÍK

jak se k nám dostanete

cesta vlakem:
stanice Lišany u Žatce, nebo Dolejší Hůrky - pěšky procházkou směr Hradiště asi 2 km a 1km z Hradiště do Stekníka směr Žatec

cesta autobusem:
přímý spoj z Loun i Žatce

cesta autem:
6 km od Žatce směr Louny /silnice 1. třídyč. 225/
8 km od Postoloprt směr Žatec
12 km z Loun směr Žatec /silnice 1. třídy č. 225/


www.mapy.cz

Lokace GPS: 50°19'23.112"N, 13°37'24.464"E
(více)

Zámecké varhany

Zámecké varhany (čtyřrejstříkový pozitiv bez pedálu se 45 tóny v manuálu a dvoustopým principálem). Jejich autorem byl tehdy mladý nepomyšlský varhanář Ferdinand Miller. Prosadil se patrně v konkurenci již známých a renomovaných mistrů loketské školy, kteří pro barona Kulhánka, majitele Stekníku, pracovali. Prospektový nástavec píšťalnice nese dataci 1772 a udání ceny (235 zl.) a dále záznam o opravě díla varhanářským synem Johannem Konstantinem v roce 1813.
Devastovaný pozitiv byl po r. 1950 Janem Jindrákem přenesen nejprve do kaple sv. Václava v Žatci, posléze na žatecké děkanství a nakonec ho získali premonstráti v Praze na Strahově, kde došlo k zrestaurování rokokové skříně nástroje. Dne 2.10. 2006 na základě vzájemné dohody byl původní varhanní pozitiv předán NPÚ ÚOP v Ú/L - Správě státního zámku Stekník a uložen v zámeckém depozitáři.
(více)

Sala terrena

Sala terrena (italský název přízemního většinou arkádou otevřeného sálu, obráceného do zahrady, v naší české architektuře se objevuje až od poč. 17. století). Sala terrena většinou zaujímala střední část zahradního průčelí zámku. Jako součást palácové stavby, znamenala zcela nový moderní prvek, umožňující volné propojení sídla se zahradou. Fotografie zachycují výmalbu steknické sala terreny: vlevo – Afrodíté, vpravo – Mars. Klenbu zdobí oválné štukové zrcadlo s malbou zachycující „Apolóna a devět Múz“. (více)

Zámecká kaple

Kaple Navštívení Panny Marie

Historická fotografie (viz fotoalbum fotografie č. 5)
Pohled do presbyteria z kruchty zachycuje iluzivně malovanou řádovou architekturu doplňující ústřední obraz (portálového) retabulu, znázorňujícího „Navštívení Panny Marie“, signován Ch. Seckel. Iluzivní architekturu tvoří korintské pilastry nesoucí úseky kládí se zalamovanou římsou. Malířská výzdoba se dotkla také okenních špalet, čela kůru a výzdoby štukových zrcadel na klenbě kaple. Ústřední obraz retabulu hlavního oltáře je zasazen do bílého zlaceného rokokového rámu, v jehož spodní části je zlacená kartuše zdobená rokaji.
Nad rámem obrazu je „boží oko“ osazené v zlatých paprscích s obláčky s okřídlenými hlavami andílků, po stranách na zalamované římse postavy dvou větších andílků. Ústřední obraz je nesen dvojicí vznášejících se andělů.
Před retabulem stojí dřevěná mensa tumbového tvaru, světlé barvy se zlacením. Na ní je umístěn skříňový tabernákl. Hlavní skříň, s motivem „Ukřižování“ vrcholí bohatě řezaným latinským křížem, dvě postranní křídla tabernáklu, spolu s ústřední skříní, jsou bohatě zdobené zlacenou řezbou s motivy rokají, vinné révy a obilí. Křídla oltáře zdobí dva reliéfní výjevy ze Starého a Nového Zákona. Před tabernáklem vidíme tři kánonové tabulky. Na mense pak šest vysokých svícnů. Prostor před tabernáklem, osvětloval také křišťálový lustr z řetězů sepnutých čtyřmi obručemi a dalšími závěsy (dnes v torzovitém stavu, uložen v depozitáři na zámku).
Stěny kaple překrývá šest rozměrných pláten barokního malíře Ignáce Raaba (dnes po restaurování, uloženy na SZ Duchcov) s bohatou zlacenou rokokovou řezbou na bílých zlacených rámech. Tato řezba zasahovala do úrovně okenních špalet zdobených iluzivní malbou. Stěny dále zdobila menší benátská zrcadla se závěsnými svícny.
Na čele kruchty, kterou však fotografie nezachycuje, bychom mohli vidět malby s hudebními motivy, znázorňujícími Svatou Cecílii hrající na varhanní pozitiv.
Doplňkem stylově jednotného vybavení kaple byl i varhanní pozitiv z dílny F. Mullera z Nepomyšle. Devastované varhany byly v 50. létech převezeny nejprve na děkanství v Žatci a posléze do premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, tam došlo k jejich částečnému zrestaurování, v říjnu roku 2006 byly navráceny na SZ Stekník Výzdobu varhan tvoří zlacené rokajové řezby nad píšťalami, na křídlech a vertikálních lištách prospektu, povrch skříně je pojednán v leštěné běli. Prospektový nástavec píšťalnice nese zápis autora s datací 1772, cenou (235 zl.) a dále záznam o opravě díla varhanářským synem Johanem Konstantinem z r.1813. 114)
Interiér doplňovaly také kostelní lavice, ty byly rovněž převezeny v 50. létech děkanstvím v Žatci a jsou uloženy v kapli sv. Václava v Žatci.

Ikonografie zámecká kaple "Navštívení Panny Marie"

Figurální výjev v lodi je zobrazením Ducha Svatého ve středu komposice spolu s Bohem Otcem a Synem - Věčným Slovem Otce. Jedná se o výjev Nejsvětější Trojice s paprskem Ducha Svatého, který směřuje k hlavnímu oltářnímu obrazu Navštívení Panny Marie u sv. Alžběty ve městě Judově (nejspíše se jednalo o osadu Ain Karim, asi 2 hodiny cesty JZ od Jerusalema. P. Marie šla své příbuzné blahopřát a sdělit jí radostnou novinu, že se stala matkou očekávaného Mesiáše světa, a mimo to jí šla i posloužit. Sv. Alžběta byla matkou Sv. Jana Křtitele, který byl počat s dědičným hříchem, ale narodil se již bez něho. Proto slaví Církev svátek Janova narození (24.6.), jinak slaví u světců den jejich smrti, kdy se narodili pro nebe. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, zaplesalo dítko v jejím lůně (sv. Jan Křtitel) a Ažběta byla naplněna Duchem svatým. Zvolala hlasitě: "Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého!
... jak zazněl hlas tvého pozdravu do mých uší, zaplesalo radostí dítko v mém lůně..." Luk 1, 39 - 53





(více)

Rekonstrukce zámku od roku 1997 - 2008

Stručný výčet prací souvisejících s rekonstrukcí zámku REKONSTRUKCE ZÁMKU STEKNÍK

Práce na opravách zámku Stekník probíhají od roku 1997, kdy byl převeden ze správy Národní Galerie Praha na Památkový ústav Ústí/Labem.
Ve 4 etapách byla prováděna oprava střechy a krovu, oprava trvala 8 let (od roku 1999 – 2007), stála přibližně 15 miliónů, prováděly jí 4 odborné firmy. Byla financována především ze státního programu „Záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury (MK)“.
V objektu byla provedena také již nová elektroinstalace (roky 2000 a 2001). Při její realizaci došlo bohužel na několika místech k velmi destruktivním zásahům. Vedly k poničení původní freskové výmalby na několika místech (firma například vysekala do stěny otvor na podružný rozvaděč, přestože zde byla sondou restaurátora odkryta cenná fresková výmalba). Na stěnách chodby, kde se bohudíky nepotvrdila cennější výmalba, si můžete sami všimnout dosti nešetrných zásahů, které zde firma vedla pro nové rozvody sítě.
V roce 2000 byla také kompletně zrestaurována východní vjezdová vrata do nádvoří (se lvími štítonoši).
V létě téhož roku ještě byla zahájena stavba „oprava havarijního stavu centrálního schodiště v západní zahradě“, samotná oprava probíhala od roku 2001 do konce roku 2003.
V průběhu let byl řešen stále stejný problém, související s vodou. Obec Stekník nemá vybudován vodovodní řád, takže zámek musel řešit problém „vody“ a jejího zabezpečení z vlastních zdrojů, po marných pokusech „oživit zámeckou studnu“ k životu, byla nakonec zvolena varianta hydrogeologického vrtu. Akce byla provedena koncem roku 2001. Voda je čerpána z 50 m hlubokého vrtu, takže není kontaminovaná organickými prvky, prochází ještě filtry, které jí zbavují všech nežádoucích anorganických sloučenin.
Samozřejmě, že také zahrada potřebuje neustálou údržbu zdiva, takže je nutná kontrola a menší opravy, které probíhají každoročně, tak jak si to vyžádá situace. Odvodnění zahrad prošlo speleologickým průzkumem, stejně jako zámecká hrobka. Je zpracován projekt na vyčištění tohoto systému, žádosti na MK o finanční prostředky jsou pravidelně zasílány, zatím vždy neúspěšně. Před 5 lety bylo také opraveno odvodnění objektu. V letošním roce bude zpracován projekt na vybudování čistící stanice odpadních vod pro zámek. Žádost o finanční prostředky bude podána na příští rok.
Pro budoucí opravy zámku je rozhodující schválená „Koncepce obnovy památky“ (schválena v r. 2007), která bude řešit postup dalších oprav a následné využití zámku, které je určeno jako „prezentace objektu veřejnosti prostřednictvím expozice související úzce s objektem jako rokokového sídla v jižním křídle a expozice věnovaná období související s životem rodiny poslední soukromého majitele zámku v západním křídle“.

Fresková výzdoba v jižním křídle zámku: restaurátorské sondy odhalily nádherné malby z 2. poloviny 18. století, z doby, kdy byl zámek rokokově upraven Janem Františkem Kulhánkem z Klaudensteina. Sondy jsou již delší čas odhaleny a nebyly bohužel dostatečně zafixovány, proto nejsou veřejnosti zatím prezentovány. Koncepce obnovy zámku samozřejmě počítá s jejich odkrytím a prezentací veřejnosti. Ukázka na fotografiích zachycuje malby s motivy korábů





(více)

Den evropského kulturního dědictví 2008

Odkaz na reportáž TV Ok Plus: Den evropského kulturního dědictví:

http://mesto-zatec.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Video/2008b/denpa08.avi

reportáž uložena také na:

http://uloz.to/2167762/steknik.den-pamatek-13.09.2008.avi

svatební obřad

- se v roce 2012 na zámku Stekník konají v období od 1.6. do 31.10.

- v letních měsících za hezkého počasí se svatební obřady konají v zámecké zahradě


Matriku a termíny ke svatebním obřadům zajišťuje Městský úřad v Žatci, telefon 415 736 111, www.mesto-zatec.cz, info@mesto-zatec.cz

Cena za obřad na zámku se řídí Ceníkem dalších služeb platným od 1.1.2012, tzn:

- svatební obřad v zahradě zámku 3 800- Kč včetně DPH

- fotografování v zahradě a parku při svatebním obřadu (pro páry neoddávané na zámku) 700,- Kč



V částce 3 800,-Kč je zahrnuta možnost fotogarfování i natáčení obřadu v
v zámecké zahradě.


Na případné další dotazy Vám radi odpovíme na telefonu +420 723 086 011 nebo e-mailu: zajickova@usti.npu.cz a budeme se těšit, pokud se
rozhodnete uspořádat svatební obřad na zámku. ve Stekníku.

(více)